V nakladatelství Host Brno vyšla nová kniha mladičké Samanthy Shannonové, která je přezdívána jako nová Rowlingová. Její kniha Kostičas trhá nejen v její rodné Británii rekordy.
Příběh začíná v roce 2059. Devatenáctiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka“ či „posel“ — je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce, a díky svým schopnostem se dokáže nořit do mysli druhých lidí. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilost Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala…
Samantha Shannonová: „Věděla jsem, že tato kniha mě změní“
Byl tehdy zatažený den, začátek roku 2012. Pár týdnů poté, co můj rukopis začala zastupovat agentura. A můj agent mi volal dobré zprávy.
Šprtala jsem na test z renesanční literatury. Přijela jsem do Oxfordu o pár dní dřív, na koleji nikdo nebyl. Ten telefonát byl po nějaké době můj první kontakt s člověkem. „Bloomsbury poslalo nabídku na Kostičas,“ řekl mi můj agent. „Co tomu říkáš?“
Nemohla jsem vůbec přemýšlet, byla jsem v šoku. Pamatuju si, že jsem řekla „ano“, zavěsila jsem a několik minut zůstala sedět na posteli. Přistihla jsem se, jak zírám na rukopis, který jsem měla jako obvykle otevřený na svém notebooku. Byl to okamžik závratné, ohromující radosti.
Píšu od svých třinácti let. Začínala jsem povídkami, svůj styl jsem si vyzkoušela na prvním románu, který jsem napsala, když jsem ještě byla na střední škole. Tento román se nakonec „utahal“, „vyhořel“. Pracovala jsem na něm příliš dlouho, až jsem s ním úplně ztratila kontakt. Ale během stáže v roce 2011 jsem dostala nápad na nový příběh. Představovala jsem si Londýn, v němž žijí jasnovidci. Tato jiskra zažehla proud dalších myšlenek. Najednou jsem se cítila nabitá elektřinou. Ano, toto bych mohla napsat. Vlastně ne — to musím napsat.
Pochopitelně jsem si s sebou do práce nevzala žádný blok. Během polední pauzy jsem se vydala po Bow Street hledat papírnictví. Poté co jsem se neuvěřitelně ztratila, jsem vběhla na poštu a tam jsem si koupila zářivě červený zápisník. Nebyl to stylový blok, žádný Moleskine nebo Castelli, jaký byste mohli koupit spisovateli k Vánocům — ale mělo to stránky a já jsem nic víc nepotřebovala. Po zbytek stáže jsem každou polední pauzu trávila v kavárně na Monmouth Street a čmárala si nápady. Brzy jsem měla základní ingredience románu: vypravěče, zápletku, postavy. V době, kdy jsem se pustila do první kapitoly, jsem už věděla, že mě tato kniha změní.
Po telefonátu s agentem jsem poskakovala po pokoji s mobilem u ucha a volala každému, koho znám. Bylo to dočasné šílenství. Nebo možná ne až tak dočasné. Ta zkušenost s vydáním knihy je pro mě stále tak neuvěřitelná a úžasná jako tehdy. Dostalo se mi vřelého přivítání v nakladatelském světě: od mého agenta, mých dvou skvělých redaktorů, knihkupců a blogerů a dokonce i od skutečné knižní postavy — Gluma, který koupil filmová práva (v rafinovanější masce Andyho Serkise, spoluvlastníka společnosti Imaginarium). Kostičas prošel redakcí, byl prodán do dalších zemí a získal nádhernou obálku.
Nedokážu popsat, jak se cítím v tomto roce, kdy kniha vychází. Nikdy jsem si nepomyslela, že budu moci napsat slova „rok vydání“ bez záchvěvu touhy. Zdá se, že už je to dávno, co mi bylo patnáct, prsty jsem měla ztuhlé po několika hodinách psaní na stroji, kdy jsem chrlila slova, která, jak se zdálo, nikdy nikdo neuslyší. Psaní je hořkosladké — někdy osamělé, vždycky náročné —, ale jsem ráda, že mé patnáctileté já svůj první román odhodilo. Dalo mi to šanci začít znova. A jestli jsem se naučila něco, co bych mohla poradit začínajícím autorům, pak je to tohle: nikdy nemějte strach zkusit to znovu.
Nikdy nezapomenu na to, že kniha, která mi vychází, mívala podobu skromného zápisníku vystaveného v regálu na poště blízko Strandu — a pokud by Bloomsbury nedalo šanci neznámému autorovi, mohlo by to v něm zůstat dodnes.
[vsw id=“3TjWBgUmhKY“ source=“youtube“ width=“500″ height=“400″ autoplay=“no“]
Nakladatelství Host Brno