Tento rok uplyne neuvěřitelných 197 let od smrti spisovatelky Jane Austen. V knize Hledání štěstí najdeme všechny její rané a nevydané prózy, ale i pohádkově filozofický příběh od neméně známé Charlotte Brontë.
Ještě donedávna jsem Jane Austen vnímala jako neuvěřitelně nadanou, inteligentní a múzou políbenou spisovatelku s vybroušeným humorem, láskou pro zápletky a nadhledem na tehdejší dobu. Spisovatelka, která stvořila velikány literárního světa, pana Darcyho, plukovníka Brandona či vypočítavého, avšak charismatického a šarmantního Willoughbyho. Stále jsem jí brala jen jako autorku nepřekonatelných vtipných nadčasových románů. Po přečtení útlé knihy jejích raných próz se můj názor změnil velice. Dokázala jsem si představit mladou Jane, jak sedí u starého dubového stolu doma ve Steventonu a láme si hlavu nad tím, jak své čtenáře pobaví co nejvíce.
Jane Austen napsala mnoho krátkých a leckdy nedokončených próz a divadelních her, avšak nejvíce mě oslovila krátkým příběhem s velice dlouhým názvem Dopis jedné mladé dámy, jejíž city byly silnější než její úsudek a přivedly jí tak ke spáchání chyb, jež její srdce neschvalovalo. Jane začíná druhý odstavec odvážnou větou: „Již ve velmi raném období svého života jsem zavraždila svého otce.“ Zprvu mě to ohromilo, tohle přeci nemohla autorka Pýchy a předsudku napsat. Ale ano, mohla. Byla to ta mladá Jane, která po večerech snila o své budoucnosti, Jane, jež spřádala vtipné zápletky pro své literární hrdiny, hrdiny, jež sama chtěla potkat. Tak jako my chodíme na přechodu na červenou, ona znehodnotila svému otci, pastorovi, farní matriku tím, že do ní napsala údaje o smyšleném sňatku mezi ní a jistým Jackem Smithem. Proč? Byla to 16-ti letá dívka s vytříbeným vkusem pro humor. Ať už žila před 2. stoletími či ne, tímto nám dává jasně najevo, že byla stejná jako my.
V druhé části knihy se nachází už obsáhlejší dílo Hledání štěstí od neméně známé a nadané anglické spisovatelky Charlotte Brontë. I přesto, že z tria sester spíše dávám přednost Emily a její Větrné hůrce, tak mě nádherný pohádkově-filozofický příběh od Charlotte velice nadchl a překvapil. Tím spíš, že autorka napsala tuto prózu již ve svých 13 letech.
Svým počinem se tak může srovnávat s takovými velikány jako je Antoine de Saint-Exupéry a jeho Malý princ či Lewis Carroll a Alenka v říši divů. Pro některé pouhá pohádka, pro ty druhé nový neobjevený fascinující svět na papíře.