Zdroj: sxc.hu
Jeden z neslavnějších spisovatelů 21. století a jeho poslední dílo Inferno, nebo-li peklo. Dan Brown se tentokrát nezabývá žádnými mýty ani legendami, ale jedním z největších problémů lidské populace.
Dlouho jsem otálela s napsáním recenze na Inferno. Jak by taky ne. V psaní jsem jen nadšený amatér, který se snaží své pocity z přečtených knih polapit do slov, ze slov udělat věty, z vět články. Ale Dan Brown je pro mě vyšší level. Všichni jeho příznivci, a rozhodně jich není málo, začali hned po dočtení Brownova posledního díla psát recenze. A to kvalitní recenze. Mé slovní obraty jsou proti studentům žurnalistiky pouhé výkřiky do tmy. A také psát o samotných dílech Dana Browna není zas tak jednoduché. Jak odhadnout ten správný stupeň úžasu, který ve mně jeho knihy zanechávají? Jak hluboce smeknout klobouk pomocí slov před takovým literárních velikánem? A přece jsem se do toho pustila. Abych co nejpřesněji vyjádřila, v čem všem mě Inferno ohromilo, tak jsem to rozepsala do několika bodů
• Mistr triku
Samozřejmě, každý spisovatel chce své čtenáře držet v napětí co nejdéle. Jenže v Infernu to byla lež doslova kosmických rozměrů – Langdon je postřelený, leží v italské nemocnici, nic si nepamatuje a pátrají po něm snad všechny tajné služby, které v Evropě existují. Trpěla jsem amnézií celých 350 stran slepě věřila jeho slovům a skočila mu na to. Palec nahoru, Browne!
• Mistr v historii
O to se ani nemusím zmiňovat, že v tomto oboru je Brown naprosto geniální. Zná každou uličku, každou dlažební kostku, každou domovní značku, každé místo, kde se seběhlo něco zajímavého a historicky cenného. Odborné knihy pravděpodobně budou muset snést ještě více prachu v knihkupectví než doteď, protože Brown dokáže i z naprosto nudného (ač historicky cenného) zapadlého kostela udělat poutní místo všech svých čtenářů po celém světě.
• Mistr ve vyprávění
Kdo by se jednou nechtěl procházet po uličkách Florencie, kdo by se nechtěl projet na benátských gondolách a poznat tak jedno z nejslavnějších měst světa. Brownovo líčení je tak barvité, plné vůní cizích zemí, plné očekávání, napětí, strachu i překvapení. I obyčejný cestovatel prstem po mapě se stane součástí příběhu.
• Reálnost
U tohohle podčlánku nebudu pět žádnou chválu, i když Brown za to samozřejmě nemůže. Tentokrát si vybral téma, o kterém se nemluví, ale skryto před zraky všech nabírá na síle, a připravuje se k útoku. Přelidnění. Skončili jsme na sedmi miliardách. A co dál? Náš počet den co den roste a rozhodně nehodlá zpomalit. A to nejhorší? Celá myšlenka Inferna tkví v tom, že lidskou populaci nezahubí živelné pohromy ani srážka s meteoritem. Zabijeme se sami.