Zajímá vás, jak se pralo dříve a jak se bude prát v budoucnu? Pojďte se podívat na největší milníky v praní prádla a péči o oblečení, které lidstvo potkalo. Připraveni na nahlédnutí do bubnu automatické pračky?
Dnes je pro nás naprostou samozřejmostí mít prádlo perfektně čisté a prakticky bez práce. Stačí stisknout knoflík na automatické pračce a přidat příslušný prací prostředek, který vyberete podle barvy a materiálu daného kousku. Cesta, která k tomu vedla, je stará stejně jako lidstvo samo a stejně tak dobrodružná.
Starověk
První zmínky o praní pocházejí ze Sumeru z doby kolem roku 2500 př. n. l., ale moc bližších informací o něm nemáme.
Ve starověkém Egyptě se oblečení pralo pomocí prostředků z rostlinného másla a alkalických solí. Po oblečení se šlapalo v kádích, dokonce si pro něj Egypťané vytvořili speciální znak – nohy ve vodě.
Podle pověstí ze starověkého Říma pochází slovo „mýdlo“ odvozením od názvu pahorku Sapo, kde se odehrávaly zvířecí oběti. Živočišný tuk a popel ze zvířat spláchnul déšť do jílovité půdy v řece. Použití tohoto nového materiálu výrazně usnadnilo ženám praní.
Středověk
Středověk si na čistotu a hygienu zrovna nepotrpěl. V Evropě dokonce lidé věřili, že nemoci pocházejí z vody, a tak prali prádlo jednou za dva až tři měsíce. Nic moc, co říkáte? Alespoň používali mýdlo.
Výroba mýdla se jako řemeslo zmiňuje už v 7. století, nejprve se rozšířila ve Španělsku, Itálii a Francii. Mýdlo se vyrábělo z rostlinného popela, rostlinného nebo živočišného tuku a vůní vyrobených podle pečlivě utajovaných receptů. Mýdlo bylo velmi luxusní zboží a až do 19. století a bylo pouze pro bohaté.
Renesance
Renesance kladla důraz na umění a krásu. Šlechta se chtěla blýsknout svým vzhledem a oblečením, proto se držela módních pravidel. Jedním z nich bylo pravidelné střídání oděvů a s ním spojená údržba.
Rozvoj vědy přispěl k osvětě a pochopení toho, že hygiena je velmi důležitá a její nedostatek způsobuje nemoci. Lékaři doporučovali používání mýdla, které však stále bylo výsadou bohatých.
První továrna na mýdlo byla otevřena v 17. století ve francouzském městě Toulon.
18. – 19. století
Rozvoj mýdlárenského průmyslu nabral na obrátkách a hlavním centrem výroby se stala Marseille. Mýdlo se stalo dostupnějším a rozšířilo do všech evropských domácností. Koupání a praní stalo součástí každodenního života, protože hygiena byla symbolem společenského postavení. Lidé navíc zjistili, že čistota předchází nemocem a šíření infekcí. Zhruba v této době se objevily i veřejné prádelny.
12. dubna 1837 začali William Procter a James Gamble prodávat mýdla své vlastní výroby.
V roce 1851 se objevila první pračka s bubnem na ruční pohon, která se ovládala pomocí kliky. Praní i tak zůstávalo poměrně fyzicky náročné.
20. století
Na počátku 20. století se objevila první elektrická pračka, která však ještě zdaleka nebyla podobná té, kterou máme dnes.
Během 1. světové války byl velký nedostatek rostlinných a živočišných tuků, proto byl vynalezen první syntetický prací prostředek.
Ve 30. letech zahájili ve Spojených státech výrobu pracích prostředků pro použití v domácnostech, do té doby se doma pralo pomocí mýdla nebo se využívaly profesionální prádelny.
V 50. letech se objevily první tekuté prací prostředky a v 60. letech odstraňovače skvrn a enzymatické prací prostředky.
V 80. letech už jste si mohli koupit prostředky na praní, které jsou účinné i při nízkých teplotách.
V 90. letech přichází na trh vysoce koncentrované práškové a tekuté prací prostředky.
Současnost
V současné době si můžete koupit jakýkoliv prací prostředek podle toho, jaké prádlo se chystáte prát. Gelové, tekuté, na barevné, černé, bílé, jemné nebo funkční.
Kromě toho máte doma nejspíš automatickou pračku s řadou programů a mnohdy i sušičku. Praní prádla už zdaleka neznamená dlouhou a namáhavou práci.
Dnes máte však možnost si nechat oblečení vyprat nebo vyčistit prostřednictvím online čistírny Cleany.cz. Oblečení u vás vyzvedne kurýr a čisté zase přiveze zpět. Vy si tak můžete svůj volný čas užívat bez toho, abyste se starali o praní.