Zdroj: Pixabay.com
Existují thrillery, které slibují akci, napětí i zdrancované nervy. Svým slibům však většina nedostojí a ze slibované svíčkové s brusinkami se stane hrachovka z pytlíku. Čtenáři jsou zklamaní, zisk z prodeje klesá, nakladatelé si rvou vousy. Každý, kdo čte Joakima Zandera nemusí mít strach. Jeho debutový thriller Plavec se potopí do nejtemnějších hlubin tajemství, která byla odložena do zapomenutých šuplíků.
Mnoho lidí, mnoho příběhů. I tak by se dal stručně shrnout děj špionážního thrilleru švédského spisovatele Joakima Zandera. Na pozadí temných zpravodajských agentur i mezinárodních politických machinací se odehrává příběh ještě temnější a nebezpečnější. Záhadným Plavcem je nejmenovaný americký agent s pár křížky na krku a bolavými klouby, který utíká před před vlastním svědomím, gradujícím elementem je naopak Klara, zaměstnankyně Evropského parlamentu zatažena do spletité sítě podvodů a konspiračních teorií. Hlavním iniciátorem všech problémů a šťouralem ve věcech tajných je Mahmúd Šámmús, Klařin bývalý (budoucí?) přítel. Představitelem ambiciozního ‚slepce‘ jdoucím si za vyšším postavením je lobbista Georg. Parta k pohledání!
Samotný příběh má mnoho tajemných uliček i zrádných jednosměrek, které však dávají dohromady hlavní ulici. A ta je doslova přecpaná slovy jako ‚ozbrojená skupina‘ nebo ‚zlikvidovat‘. Každá postava má možnost seznámit čtenáře se svým úhlem pohledu na situaci. Bojí se, bojují o svůj život, snaží se ukázat pravdu celému světu. Každý má nějaké tajemství, každý je vinný i neviný. Rozmanitost a atraktivnost prostředí nezůstává v porovnání s příběhem pozadu. Od elity bruselských politiků až k syrovosti švédského venkova.
Vím všechno o přežití. V tomhle městě znám každou uličku i kavárnu, každého majitele starožitnictví s knírem a pochybnými obchodními známostmi, všechny klepům holdující prodavače koberců i chlapce s metrovým samovarem na zádech prodávajícího čaj. V zakouřených místnostech jsem popíjel importovanou whisky s prezidentem a představiteli organizací, které oficiálně odsuzuje. Prezident zná mé jméno. Jedno z nich. Dělal jsem mu prostředníka. Dohlížel jsem na to, aby se peníze dostaly do rukou, v nichž budou nejlépe sloužit našim zájmům. Ovládám váš jazyk lépe než vy. Ale klidně mě přesuňte někam jinam. Kamkoli. Do džungle, stepi, do lobby hotelu Savoy. Dejte mi minutu a změním se v ještěrku, žloutnoucí stéblo trávy, v mladého bankéře v šedém saku s poněkud přerostlými vlasy a barvitou minulostí. Znám vaše známé z univerzity. Oni si mě však nepamatují.
Plavec umě proplouvá mezi současností i minulostí, mezi státy i celými kontinenty. Damašek, Afghánistán, Brusel, Švédsko, Spojené státy americké, Francie. Zander spojuje nespojitelné, z počáteční zmatenosti přechází k logice. Střídá emoce stejně rychle jako politici názor. Tempo přizpůsobuje příběhu, přilévá dynamiku i ubírá na plynu. Čtenář se metamorfuje do role režiséra a Plavce si lehce dokáže promítnout i před kamerou. Scény s vybuchujícími auty, padajícími vrtulníky a hrdiny od krve se rodí ze čtenářovi jako po másle.
Přestřelky a honičky, kaluže krve i kulky míjejícíc svůj cíl o milimetry. Autor využívá svých zkušeností, do příběhu se snaží zakomponovat své emoce i vzpomínky, které posbíral při práci ve službách Evropské unie. Plavec je odhodlán jít přes mrtvoly. Stanovil si vysoké cíle, kterých možná i dosáhl a ještě si stihnul zachovat jistý statut kvalitního thrilleru. A čtenáři jsou spokojeni.
O autorovi: Joakim Zander (*1975) je švédským spisovatelem a právníkem. Jeho debutový román Plavec byl publikován v září 2013. Zander vystudoval práva a na univerzitě v Maastrichtu získal v tomto oboru titul PhD. Ještě než se stal spisovatelem, tak pracoval jako právník v Evropském parlamentu i Evropské komisi v Bruselu. O knižní vydání Plavce se postaralo nakladatelství Host.
[vsw id=“2TOH-fLxBgk“ source=“youtube“ width=“500″ height=“300″ autoplay=“no“]