Autor: Aneta W.

Ann Radcliffe (1764-1823) – tichá a nevýrazná Angličanka, jež se vzepřela všem předsudkům své doby a dala se na povolání, jež ženě na přelomu 18. a 19. století nenáleželo – stala se spisovatelkou.

Představitelka gotického románu, o níž psala i Jane Austen dnes stojí v řadě dávno zapomenutých spisovatelů, a její knihy se dají najít jen na starých půdách a v zastrčených antikvariátech. Chválu na ní pěl sir Walter Scott i méně známý Walter Raleigh. Ve své době se Ann řadila k obdivovaným i zatracovaným spisovatelům. Někteří propadli kouzlům jejích knih, ti druzí zas říkali, že píše jen nesmyslné sentimentální romány pro ženy. Přesto přese všechno přešla její sláva, tak jako přešla doba džentlmenů.

Mladičká Emilie St. Aubertová je po smrti rodičů, kteří jí celý život vedli lásce ke knihám a hudbě, vržena do světa intrik, podvodů, nezkrotné vášně, podlých činů i neodbytných nápadníků. Emilie cestuje se svojí tetou a jejím manželem nejdřív do Benátek a následně na hrad Udolfo, jež leží osamocen v hlubokých lesích. Zde se Emilii začnou dít podivné věci – zvuky na schodech, škrábání na dveřích, zamčené komnaty, záhadné postavy ve tmě. Sama hrdinka je tak vydána na milost přespříliš pyšné a necitelné tetě, jejímu despotickému manželovi, vášnivě zamilovanému hraběti i bývalé majitelce hradu Udolfo, která je už více jak 20 let pohřešovaná!

Poprvé jsem o Ann Radcliffe četla v Opatství Northanger, kdy Jane Austen napsala satiru na Záhady Udolfa. Už tady jde vidět, jak Ann ovlivnila tehdejší společnost – všichni jí museli číst, všichni o ní museli diskutovat. To ona udávala, co se bude číst. Ačkoliv v dnešní době je pro každého čtenáře příběh o neustále vystrašené Emilii jen oddychové čtení s občas nějakým tím bubákem, dokážu si barvitě představit, jak musela Ann svým sklonem pro tajemno zapůsobit na čtenáře. Tak jako nás dnes děsí Paranormal aktivity, v 19. století se báli velkých temných pokojů a nevysvětlitelných zvuků. Co však obdivuji nejvíce, je autorčin talent pro popis krajiny. Radcliffová nikdy nepopisovala skutečnou přírodu, ale při jejím vyprávění jsem si dokonale dokázala představit hluboké lesy, malebná údolí, zelené pastviny i neschůdné cesty do hor.

Komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here