Autor: Aneta W.

Každá rodina má ve skříni kostlivce. Někde je to domácí násilí, jinde zase milenec schovaný pod postelí. U Andreasových je to William Shakespeare. K snídani, obědu i večeři. Britský dramatik precizně zapracovaný do každé věty, myšlenky i činu všech členů rodiny.

Tři hrdinky krále dramatu, tři sestry z 21. století. Mají stejná jména i charakterové vlastnosti, jen je od sebe dělí pár set let. Jedny bodovaly na prknech divadla Globe, ty druhé řeší partnerskou krizi, neléčenou kleptomanii a nečekaný přírůstek do rodiny. Milující a uspořádaná Rosalinda, vášnivá Bianca i bohémská Cordelia. Už to vypadá, že jedna je pyšná, druhá miluje drahé kamení a třetí má ráda svého tatínka jako sůl. Oproti této české pohádce se tady setkáte s mnohem povrchnějším příběhem. Holkám se jednoduše zhroutil svět, už nechtějí být dospělé a domů se vracejí jako zpráskaní psi.

Komunikační kanál této povedené rodinky probíhá zásadně skrz vznešený jazyk Williama Shakespeara. Taky že už z něj pomalu udělali člena rodiny. Chcete přidat k obědu? Nápovědu hledejte ve Zkrocení zlé ženy. Jak sdělit, že máte nového přítele? Zkuste na to jít ve stylu Veselých windsorských paniček.

Americká spisovatelka Eleanor Brown přišla se svojí prvotinou již v roce 2011. Hned po svém vydání kniha stoupala na čtenářské oblíbenosti a ne dlouho poté získala zlatou nálepku bestselleru. Románový debut u nás vyšel rok poté a na pulty knihkupectví se dostalo díky nakladatelství Host.

Monology jednotlivých sester jsou střídány vypravěčem v první osobě množného čísla. Ději schází špetka ironie a cukrová vata okolo by se dala krájet a prodávat na stavební materiál. O spletitost lidských osudů autorka neměla sebemenší znalosti.

Nápad dobrý, provedení špatné. Samotný Shakespeare se tady projevuje jen díky veršům, které autorka opravdu pečlivě vygooglovala. Naše tři hrdinky, Rosalinda, Bianca a Cordelia, ztrácí hned na začátku jiskru oproti svým literárním sokyním. Správný spád příběhu nedodávají příliš časté výlety do hlubin minulosti ani přemíra sebelítosti a nostalgie.

A místo, aby se čtenář po sáhodlouhém vyprávění o nespravedlnosti života dostal do bodu, kdy se hrdinky začnou rvát se svým osudem zuby nehty, tak se od Shakespeara přesuneme na pole Jane Austen. Její romány jsou postaveny na osnově, že když hlavní postava překoná veškeré životní úklady a vrtochy lásky, které přispějí k jejímu duševnímu dozrání, pak dostanou vše, co si přály. Přesně jako u tohoto románu. Konec dobrý, všechno dobré. Udělala bych ještě ironický dovětek, něco ve smyslu, že šťastné konce neexistují, ale tady se pohybujeme v Americe. Dramatický konec, kdy Romeo vypije jed a Julie se probodne dýkou, se nekoná.

Lahůdkou pro zrak je zpracování obálky knihy. Lehké vroubkované desky připomínají kartonovou krabici i materiál na třídění. Dívka v šatech upnutých až ke krku spíše připomíná Emily Brontë, ale barevné hvězdičky okolo její hlavy černobílý svět oživují. Tvoří stejný kontrast jako děj. Shakespeare v boji s moderní dobou.

Není pochyb, že tímto příběhem byla oslovena velká část čtenářek. Jako román splňuje všechny důležité náležitosti. Zajímavý námět, kobylí dávka sentimentu, sympatické postavy, romantický podtext v podobě Shakespeara, konečný happy end. Hlubší výraz nehledejte.

Komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here